Manager Forest Reset Retreat™

Tři hodiny, které vám vrátí jasnost v rozhodování.

Pro lídry, kteří potřebují uvolnit hlavu, zpomalit tempo a udělat důležité rozhodnutí — bez nutnosti dovolené, bez organizačních složitostí, bez tlaku na hodnocení a výkon.

CO JE FOREST RESET RETREAT™

Forest Reset Retreat™ je individuální cca tříhodinová práce v přírodě zaměřená na rychlou obnovu mentální kapacity.
Pomáhá lidem, kteří jedou dlouho na hraně, jsou zahlcení nebo stojí před důležitým rozhodnutím.

Je postavený na kombinaci:

• regulace nervového systému,

• vědomého pobytu v přírodě,

• a strukturovaného koučovacího rozhovoru.

Není to terapie ani klasický koučink.
Je to praktický, klidný a hluboký proces pro lidi, kteří potřebují udělat krok dál.

PRO KOHO JE RETREAT URČEN

Pro manažery, podnikatele, lídry a další profesionály, kteří:

• jsou pod dlouhodobým tlakem,

• mají hlavu "plnou hluku",

• potřebují znovu získat nadhled a přijmout rozhodnutí,

• řeší změny v práci nebo v životě,

• chtějí získat jasný směr pro další cestu,

• nebo prostě "už nemají kapacitu".

CO BĚHEM RETREATU UDĚLÁME

1) Neurální dekomprese

Zpomalení, orientace v prostoru, vědomá chůze.
Tělo přechází z aktivace do klidu.

2) Lesní imerze

Práce se smysly, dechem a stabilitou těla.
Hlava se uvolňuje a ztrácí mentální šum.

3) Koučovací okno

Využití zklidněné mysli k jasnému rozhodnutí.
Jedno téma → jeden posun → jeden konkrétní krok.

JAK TO PROBÍHÁ

1. Domluvíme si krátkou nezávaznou konzultaci

(klidně písemně, není nutný telefonát)

2. Setkáme se v přírodě

Obvykle v okolí Plzně — místo vyberu podle potřeby.

3. Projdeme tříhodinovým procesem

V klidu, beze spěchu, bez výkonu.

Chcete vědět, zda je retreat vhodný právě pro vás?

Napište mi nebo zavolejte a společně zjistíme, zda vás tato forma podpory může posunout dál nebo správně ukotvit. Konzultace bez závazků.

Nebo můžete mně napsat sms na +420 705 924 640 - ozvu se, jakmile to půjde. Děkuji.

Ta cesta velmi často začíná pochybností

Tak pojďme na tu jednu pochybnost.
Ne na všechny. Jen na tu, která se vrací nejčastěji.

Tu, která se objeví ve chvíli, kdy se konečně zastavíme.
Když utichne hluk dne, úkoly jsou aspoň na chvíli pryč a tělo zpomalí natolik, že už nejde utéct zpátky do výkonu.

Ta pochybnost většinou nekřičí.
Ozve se tiše. Skoro nenápadně.

Dělám to dobře?
Jdu správným směrem?
Není to celé jen moje únava?

U lidí, kteří jsou dlouhodobě pod tlakem, to není slabost.
Je to signál.

Ne selhání.
Ne neschopnost.
Ale informace, že systém jede příliš dlouho bez prostoru.

Pochybnost jako informace, ne jako chyba

V kultuře výkonu jsme se naučili pochybnost rychle potlačit.
Přebít ji plánem, argumentem, dalším krokem.

Jenže pochybnost není problém, který je potřeba vyřešit.
Je to informace, kterou není možné slyšet ve spěchu.

Když je tělo dlouho v aktivaci, mozek ztrácí schopnost rozlišovat podstatné od nepodstatného.
Všechno se zdá stejně naléhavé.
Stejně těžké.
Stejně nejasné.

A právě tehdy se pochybnost začne ozývat.

Ne proto, aby nás zastavila navždy.
Ale proto, aby nás konečně zpomalila.

Proč na ni nejde odpovědět hlavou

Jedna z nejčastějších chyb, kterou u přetížených lidí vidím, je snaha pochybnost vyřešit přemýšlením.

Jenže odpověď na tuhle otázku většinou není logická.
Je tělesná.

Přichází ve chvíli, kdy se nervový systém uklidní natolik, že se znovu objeví pocit orientace.
Kdy dech zpomalí.
Kdy se rozšíří zorné pole.
Kdy se tělo přestane bránit.

A najednou to není dlouhá analýza.
Je to jednoduchý vnitřní pohyb:

Tady ano.
nebo
Tady už ne.

To je jasnost.
Ne jako myšlenka, ale jako klid ohledně dalšího kroku.

Co s pochybností konkrétně děláme

První krok je překvapivě jednoduchý:
nesnažíme se ji odstranit.

Pochybnost není porucha.
Je to reakce systému, který je dlouho bez prostoru.

Proto nezačínáme tématem ani rozhodnutím.
Začínáme tělem.

Zpomalením chůze.
Rozšířením pozornosti do prostoru.
Návratem k dechu, který není řízený výkonem.

V tu chvíli se navenek možná neděje nic.
Uvnitř se ale mění základní nastavení.

Bez pocitu bezpečí se žádná skutečná jasnost neobjeví.

Pochybnost se začne třídit sama

Jakmile se tělo uklidní, pochybnost přestane být mlhavá.
Rozpadne se na dvě části:

– to, co je skutečně důležité
– a to, co je jen hluk

Často se ukáže, že většina nejistoty byla únava, přetížení, zahlcení.
Zůstane jedno téma.
Jedna věta.
Někdy jen pocit směru.

A s tím už se dá pracovat.

Nehledáme správné řešení. Hledáme další krok.

Na tomto místě nehledáme dokonalé odpovědi.
Ptáme se jinak:

Co teď dává smysl?
Co je únosné?
Co je další krok, který sníží tlak, ne ho zvýší?

Tohle není rezignace.
Je to inteligentní práce se systémem.

Protože změna nevzniká z velkých rozhodnutí,
ale z malých vykonaných kroků, které tělo unese.

Když pochybnost přestane být nepřítelem

Na konci se většinou nestane nic dramatického.
Žádné osvícení.
Žádná euforie.

Jen klid.

A v tom klidu se pochybnost promění.
Z nepřítele v kompas.

Neříká "něco je s tebou špatně".
Říká "tady je potřeba něco změnit, změnit směr".

A to je velmi cenná informace.